foto1 foto2 left right
Gymnázium Matyáše Lercha
cz fr en ge / /

In varietate concordia aneb Krátká zpráva o mladé Evropě

Zřejmě nejsem sám, kdo si kladl otázku nad původem onoho ambiciózního motta Evropské unie Jednota v rozmanitosti. A rovněž jistě nejsem sám, komu toto heslo otevřelo mnohem větší obzory teprve po řádném prožitku.

Vězte, že člověk si jen velice těžce dokáže uvědomit, jak rozdílná a zároveň jednotná Evropa může být, jestliže na vlastní kůži neměl tu čest poznat severský žár, italský klid, německý humor, českou odvahu, francouzskou pořádnost, dánskou střízlivost či britskou bohému. A není lepšího prostředku než strávit s výmluvným počtem mladých Evropanů ve víceméně uzavřeném prostoru různých parlamentních a vzdělávacích budov týden plný tvrdé práce i bujných radovánek. Právě tak by se totiž dal popsat projekt zvaný Model Evropského parlamentu, který se odehrál mezi listopadem a prosincem minulého roku střídavě v několika slovinských městech a jehož mělo tu čest se účastnit i pět perfektně připravených delegátů z naší školy.

Již dlouho předem uskutečnily se přípravné schůzky řízené naši rozmilou paní profesorkou Zajíčkovou, během kterých mnoho z nás jal i ničím neskrývaný strach. Nakonec se však naše delegace (notně zklidněna představou, že není možné, aby ti ostatní byli lepší!) postavila nad ránem na hlavní brněnské nádraží s nadějí, že vlak ku Mariboru pojede. Nejen, že jel, on i dojel! A první dny, včetně noci v rodinách, pro nás byly více než chvalitebné. Chtě nechtě, po seznámení se se slovinskou domovinou, přišlo profesionální vystřízlivění…

Úkol, který na nás padal (a dopadl) v podobě bolestného rozdělení naší delegace do pěti komisí, pracného skládání oficiálních rezolucí a následné snahy o vysvětlení a schválení před shromážděním mladých Evropanů v budovách Slovinského parlamentu (bojiště to mnohých bitev), byl však okrášlen další evropskou jednotnou rozmanitostí, neboť v delegaci německé nacházeli se tři Turci, v turecké dva původem Angličané, v české po jednom britském DJ a francouzském vlastenci… nadto jedna ze švédských delegátek oplývala podezřele neskandinávským vzezřením, mezi Slováky pobíhala maďaristka, Poláci mezi sebou mluvili italsky a Rakušák zapomněl německy!

Ba i angličtina (jediná oficiální jednota onoho setkání) ve svém podání a hlavně výslovnosti nesla známky až nepochopitelné rozmanitosti, počínaje slovenským… to asi nepůjde napsat… a konče roztomile francouzským… tak to už vůbec ne!

Co si budeme povídat, nás pět… či vlastně nás sto čtyřicet (doba se změnila, nedržme se při zemi!) poznalo, dle mého skromného názoru, pravou podobu oné evropské jednoty v rozmanitosti, jednośći w różnorodności, združeni v raznolikosti, unity in diversity, Einheit in Vielfalt, unité dans la diversité, egység a sokféleségben, erilaisuudessaan yhdistynyt, eдинни в многообразието, ενότητα στην πολυµορφία…

Kdo tam nebyl, o moc přišel!

Aleš Chmelař, 6.BF
(za ostatní účastníky Soňu Skálovou, Ondřeje Antoše, Štěpána Latu a Erika Wernera)

Zpět na MEP